Artésko-normandský baset

34 Artésko-normandský baset

Krátký výtah z historie: Řízený chov francouzského krátkosrstého baseta začal v období okolo roku 1870. Z basetů, kteří měli společný původ, vyšlechtil pan Coulteulx de Canteleu pracovní typ s rovnými předními končetinami, nazvaný d‘Artois, zatímco pan Louis Lane vytvořil pohlednější typ s vybočenými předními běhy, nazvaný Normand. Bylo ale třeba počkat až do roku 1924, než bylo přijato označení „Basset Artésien Normand“ pro plemeno i chovatelský klub. Léon Verrier, který začal řídit klub v roce 1927, ve věku 77 roků, chtěl posílit vlastnosti Normanda v plemeni a v knize standardů honičů z roku 1930, kde obě tyto rasy, Basset d‘Artois a Basset Artésien Normand figurují, nacházíme následující komentář od výše jmenovaného: „Výbor Společnosti pro lov s honiči rozhoduje a poznamenává, že Basset Artésien Normand může být pouze jednou z přechodných etap (forem) typu Normand beze stop typu Artois.“

Celkový vzhled: Artésko-normandský baset je pes dlouhého formátu vzhledem ke svojí výšce, dobře stavěný, kompaktní, jeho hlava svou ušlechtilostí připomíná velkého normandského honiče. Důležité proporce:

Výška / délka těla: okolo 5 / 8. Výška hrudníku / výška v kohoutku: okolo 2 / 3. Šířka mozkovny / délka hlavy: okolo 1 / 2. Délka nosní partie / délka mozkové části: 10 / 10.

Vlastnosti – povaha: Je to pes s velmi jemným nosem, vytrvalý ve sledování stopy, obdařený báječným hlasem, který umožní svému pánovi potěšit se jeho prací (vedením), aniž by byl nucen vyvinout při jeho sledování přílišnou rychlost. Povaha je přátelská a od přírody velmi milá.

Hlava: Mozkovna: je střechovitě klenutá, středně široká; Týlní hrbol je zřetelný; celkově musí hlava působit suchým dojmem; Stop: je patrný, ale nepříliš výrazný; Část obličejová: Nos: černý a velký, poněkud vystupující před linii pysků, nozdry jsou dobře otevřené; Pysky: horní pysk překrývá široce spodní, aniž by však spadal příliš hluboko nebo byl příliš stažený dozadu; Nosní hřbet: je přibližně stejně dlouhý, jako mozkovna; je mírně klenutý; Líce: kůže na nich tvoří jednu až dvě vrásky; Zuby: nůžkový skus; to znamená, že horní řezáky překrývají spodní v úzkém kontaktu a jsou dobře postaveny v dásních; Oči: oválné, velké, tmavé (v souladu se zbarvením), klidného a vážného pohledu; spojivky spodního víčka mohou být někdy viditelné, ale víčko nesmí být příliš volné; Uši: jsou nasazené tyk nízko, jak je to jenom možné, nikdy nad linií očí, mají úzký úpon, vývrtkovitě se stáčejí, jsou pružné, velmi dlouhé, dosahující nejméně konce čenichu a dává se přednost jejich zakončení do špičky; Krk: Je dost dlouhý, s nevýrazným lalokem;

Tělo: Hřbet: je široký a pevný; Bedra: mírně klenutá; Kyčle: trochu šikmo uložené, mající mírný sklon směrem k zádi; Hrudník: je oválného průřezu, dlouhý, hrudní kost je protažená dozadu a vyčnívající dopředu, s mohutným předhrudím; slabiny jsou vyplněné; Linie sternální (hrudní kost) je zřetelně pod úrovní loktů; Žebra: jsou dlouhá, dosahující hodně dozadu;

Prut: (ocas): spíše dlouhý, silný u kořene, ke špičce se zužuje; v klidu musí dosahovat špičkou těsně nad zem; je nesen šavlovitě, ale nikdy se nepřetáčí nad hřbet a jeho konec nesmí být zakončen štětkou. Z toho důvodu je přísně zakázáno měnit vzhled prutu vystavovaných psů;

Končetiny Hrudní končetiny: Jsou krátké a silné; jsou polovytočené nebo o něco méně než polovytočené; Je důležité, aby zmíněné vytočení bylo zřetelné; několik vrásek kůže, ne však příliš mnoho, na zápěstí je považováno za přednost; /vložit obrázek/ přední končetiny korektně polovybočené Lopatky: svalnaté a šikmo uložené; Lokty: dobře přiléhající k tělu; Tlapky: oválné, mírně delší, prsty dost sevřené a dobře dosedající na zem; Pánevní končetiny: Celkový vzhled: při pohledu zezadu je sedací hrbol, osa stehna, hlezno, nadprstí, i tlapka v jedné ose; Stehna: jsou dobře formovaná a osvalená; Hlezna: silná, nízko u země, relativně hodně zaúhlená, takže zadní tlapka se nachází mírně pod psem, když je v klidu; malá kapsa kůže na patní kosti, vytvořená přebytkem kůže, není chybou; Nadprstí: krátké a silné; Pohyb: Je vytrvalý, poměrně lehký; je to pes v pohybu mírný; Kůže: Pružná a jemná; Zevnějšek

Srst: Je krátká, hladká, příléhavá, aniž by však byla příliš jemná; Zbarvení: Plavé s černým pláštěm a bílou (trikolorní), nebo plavé a bílé (bikolorní); V prvém případě musí být hlava zbarvená rezavě červeně a zachovávat tmavší kolečka na každé skráni; Plášť (nebo plotny, které se vyskytují v případě strakatosti) je složen z chlupů černých a odstínu zaječího (jezevčího); Výška a hmotnost:

Výška v kohoutku: Psi i feny v rozmezí od 30 do 36 cm s tolerancí 1 cm mimo uvedené hranice pro vynikající jedince; Hmotnost: 15 – 20 kg. Chyby:

Hlava:

• Plochá mozkovna.
• Široká fronta.
• Střední rýha příliš výrazná.
• Uši ploché, kulaté, tlusté nebo nasazené příliš vysoko a se širokým úponem.
• Oči světlé, kulaté, vystouplé, příliš volné spodní víčko.

Krk:

• Krátký.

Tělo:

• Hřbet: horní linie příliš měkká nebo pronesená.
• Prut: příliš dlouhý, křivý nebo tlustý, vtažený nebo chybějící.
• Žebra plochá nebo deformovaná.

Přední končetiny:

• Strmá lopatka.
• Krátká, nedostatečně osvalená zápěstí, která se vzájemně dotýkají.
• Záprstí křivé, kůstky vystupující, příliš vytočené.
• Vybočené lokty.
• Měkké tlapky
• Křivé prsty.

*Zadní končetiny

• Plochá stehna.
• Hlezna uzavřená nebo příliš otevřená.

Srst:

• Měkká, různě dlouhá nebo s praporci.

Zbarvení:

• Hlava s příměsí černé.

Povaha:

• Nedůvěřivý jedinec.

Vylučující vady:

• Netypický jedinec.
• Kohoutková výška neodpovídající standardu.
• Předkus nebo podkus.
• Oko příliš světlé.
• Hrudní kost příliš krátká dozadu, absence předhrudí.
• Žebra silně deformovaná.
• Přední nohy celé rovné.
• Končetiny příliš slabé.
• Hlava s výraznou příměsí černé srsti.
• Černé stříkání v bílé příliš husté, dávající jí modrý odstín.
• Jedinec bázlivý nebo agresivní.
• Monorchismus nebo kryptorchismus.
• Vážné anatomické deformace.
• Viditelné invalidní změny.

Poznámka:

Všichni psi musí mít obě normálně vyvinutá varlata kompletně sestouplá v šourku.